|
Jestli nás na této skvělé holce něco fascinuje, je to fakt, že 100% energie obětuje tomu, aby se co nejvíce přiblížila přírodě, a to na všech frontách. Poznáte to z jejích organicky pojatých kreseb a poslední dobou i materiálů a pomůcek, které k tvorbě využívá. Bára teprve nedávno maturovala, už se však pustila do vytváření vlastního fantazijního světa, který by chtěla otevřít právě skrze komiks... Poznejte další účastnici našeho letošního sympozia!  Co jsi studovala a ovlivnila tě škola nějak i v uměleckém směru? Jelikož jsem tvořila od doby, co se pamatuju, umělecká škola byla logická možnost. Byla jsem ale dost zažraná i do biologie a všechny umělecké střední byly od rodného Chomutova daleko, tak jsem šla na místní gympl. Na uměleckou do Prahy jsem přestoupila po prvním ročníku, který jsem prakticky celý prokreslila. I když mě právě biologie hodně bavila, došlo mi, že jako člověk potřebuji mnohem větší svobodu a prostor pro hru a sebevyjádření než bych měla na gymnáziu. Praha mi dala hrozně moc, celkově mi ukázala spoustu možných cest, spoustu zajímavých lidí, díky kterým jsem zjistila, že tvořit nemusí být vůbec o tom umět dobře kreslit. Až v Praze jsem začala pronikat do umění více filozoficky, hodně exprimentovat a skrze to poznávat samu sebe.  Patříš mezi vášnivé komiksočtenáře? Máš oblíbený žánr, nebo přímo knihu, která ti zůstala v paměti? Obecně jsou moje preference celkem rozptýlené, každou chvíli jsem uchvácená něčím jiným a nedá se říct, že bych měla nejoblíbenější autory. Baví mě pozorovat výtvarno, z komiksů, které mě ovlivnily po vizuální stránce, to byla třeba Miyazakiho Naushika nebo Low od Grega Tocchiniho - toho jsem vlastně četla jen část, ale z atmosféry, kterou dokázal navodit, jsem měla hrozně familiární pocit - na nějakou dobu se mi stal inspirací.  Každý má témata, která vyhledává a jsou mu blízka. Jaká jsou ta tvá? Nejbližší jsou mi témata spojená s přírodou, s duchovnem. Taky se moc ráda procházím po zajímavých cizích světech, ať už v tvorbě ostatních nebo ve své vlastní. S tím v podstatě souvisí třeba i postapo, kde se to často spojuje, a je to právě i jedno z témat, co mě velmi láká a baví. Na tvých dílech je jasně vidět fascinace přírodou a její silou. Zmiňovala jsi, že biologie tě bavila, u nových prací už ale zapojuješ přírodu i do způsobu, jakým tvoříš. Řekneš nám o tom víc? V lese najdu vše, co k tvoření potřebuji. Postupem času jsem začala spontánně malovat věcmi, které jsem tam našla - kámen, peří, uhlí, nadrtila jsem si okr... Bylo to pro mě úplně očišťující. Časem jsem nasbírala celou škálu barevných pigmentů, nebo i zvířecí štětiny, ze kterých jsem vyrobila štětce. Později jsem kámen vyměnila za šedou lepenku, která mi v některých ohledech kámen připomíná. Právě třeba při práci s uhlím, když se natrhá, zmuchlá, nebo namočí. Oproti kameni má ale jednu velkou výhodu - je lehoučká.  Na čem právě pracuješ/ co plánuješ za projekt? 😊 Posledních pár let jsem zabraná do vytváření a objevování života na svojí fiktivní planetě. Navrhuji podoby místního světa, prostředí, tvory, kteří v něm žijí - jak se chovají a proč se tak chovají. Na tu planetu jsem zasadila příběh, který chci časem komiksově zpracovat, a skrze který jsem postupně zkoumala právě vztah člověka s přírodou. 
0 Comments
Leave a Reply. |
RSS Feed
