|
75 stránek scénáře. 112 stran komiksu. 2 roky práce. To všechno se schovává za tou malou růžovou knihou, která si už od konce října hoví v našich knihovnách. Pro nás obě to byl opravdu "porod", pro každou trochu jinak. Já, jako ta, co to prožila, jsem dumala nad tím, co všechno chci a dokážu sdílet. Štěpánka, jako ta, co to celé nakreslila, zase filozofovala nad tím, jestli neudělala chybu v tom, že každá jedna stránka našeho děťátka je dělaná ručně. Co myslíte vy?  Photo by Ondřej Tůma (Frame Festival)
0 Comments
Markéta Brecherová, účastnice našeho posledního sympozia, se právě vrátila z Británie, kde jeden semestr studovala ilustraci. Žila v Bristolu, městě plném street artu a alternativního života. A s čím dalším se tam setkala? S pobočkou Laydeez do Comics! Markéta navštívila jejich pravidelné setkání a sepsala pro nás zážitky z akce našich kolegyň i krásného města.  Když se ke mně dostala informace o tom, že jedna nezisková organizace vypisuje výběrko na účastníky storytellingového workshopu ve Skotsku, neváhala jsem ani minutu. Přihlásila jsem se. Letěla jsem do Skotska. Týden jsem se tam učila. Člověk by řekl, že přijedu jako profík na vytváření a předávání příběhů, na dramaturgii a budování napětí. No, tak to fakt ne.  Komiks je prapodivná branže. Sedíte doma (bydlíte u rodičů), kreslíte si obrázky (nic jinýho neumíte) a pak vám na Facebooku řeknou, že děláte elitářskej art, a ve škole, že se z toho nudnýho mainstreamu už fakt musíte vyhrabat. A pak příjde ten jeden email a najednou tohle všechno má oficiální punc a vy děláte ZAKÁZKU. Stalo se vám to někdy? Mně minulé léto na konci srpna.  Na webu LDC už jsme měli report jak z domácích akcí jako brněnská KOMA, tak i z těch zahraničních jako bruselský Fete de la BD. Tentokrát se podíváme ještě dál, a to na akci mimoevropskou. Vítejte v Los Angeles, v centru filmu, zábavy (a na jeden říjnový víkend) i komiksu!  Na akcích jako Prague Zine Festival mám nejradši to, že se z nich většinou vyklube něco úplně jiného, než si člověk maluje. Upřímně? Čekala jsem pět až šest zajímavých stánků, kde si všechno v klídku prolistuju, pokecám s jejich téměř autory a půjdu spokojeně domů. Jak to bylo doopravdy? 36 vystavovatelů ve 3 sálech, odhadem tak 250 publikací.... a dost málo peněz v peněžence na všechnu tu krásu.  Belgická ilustrátorská scéna se k zimnímu spánku rozhodně neukládá – naopak. Na přelomu podzimu a zimy se zde odehrávají hned tři festivaly, které propojují komiks, ilustraci a animaci. Co z toho si nenechat ujít?  Budova bruselského muzea komiksu je jedním z mnoha secesních domů, kterými Viktor Horta belgickou metropoli vyzdobil. A zlé jazyky tvrdí, že právě ta je na celém muzeu do nejzajímavější. Je tedy Musée de la Bande Dessinée jenom povinnou položkou, kterou si každý turista musí odškrtnout?  Máloco mě přiměje vstát v 6:15. Komiks to ale dokáže. A první ročník festivalu KOMA jsem si nemohla nechat ujít. Přitáhl mě jednoduchý minimalistický vizuál i zajímavě zvolené propojení s oblastí architektury. A ani v jenom mě KOMA nezklamala. Nebo tedy...   Vítejte v Belgii, evropské komiksové velmoci č. 2. V Bruselu pomalu neprojdete ulicí, kde by na vás nečekal komiksový street art a i to nejzapadlejší knihkupectví má své komiksové oddělení. Jak to pak může vypadat na místním festival komiksu?
|
RSS Feed
