Klára z No ordinary Heroes: Obchod jsem si založila díky kufru komiksů z Londýna

No Ordinary Heroes jsme si v poslední době zvykli vídat na prakticky každé komiksové akci. Jejich produkce zaujme už z dálky. Na pestrosti jí dodává zejména to, že se jazykově neomezuje na češtinu a stylově se rozhodně nedrží tradičních linek.
Co si projekt klade za cíle a jedná se o alternativní komiksový obchůdek, nebo rovnou o celé nakladatelství? Na to a řadu dalších otázek jsme se ptaly Kláry Sládkové, která za celým projektem stojí prakticky sama.

Milá Kláro, jak bys popsala, co jsou No Ordinary Heroes zač, jaké jsou jejich ‘no-superhero origins’?
Nápad na otevření komiksového knihkupectví se zrodil jedno líné odpoledne v Londýnském Cartoon Muzeu, kde jsem byla na stáži. Inspirativní prostředí a pestrá nabídka zajímavých příběhů a originálních vizuálních přístupů bylo něco, s čím se člověk nerad loučí. A tak s kufrem plným neobyčejných hrdinů začala cesta z Londýna do Prahy, cesta No Ordinary Heroes.

No Ordinary Heroes doplňují český trhu o netradiční komiksy. Jak a kde tituly hledáš?
Mám svá oblíbená nakladatelství, která sleduji. Ať už je to polská Centrála, Koyama Press z Kanady, Nobrow nebo Delebile z Itálie. Je jich samozřejmě víc. Snažím se navazovat kontakty i se samotnými autory, ti se nejlépe hledají na různých komiksových akcích. Tak jsem se seznámila i s Takayo Akiyamou, japonskou autorkou žijící v Londýně. Bylo to na malé prodejní akci v budově Central Saint Martins, koupila jsem si několik jejích krátkých komiksů a domluvila se na spolupráci. Velkým rádcem, ačkoliv nepřímým, je pro mě Paul Gravett a jeho tipy a výběry, Laydeez Do Comics nebo nominace British Comic Awards. Nakonec ale stejně rozhoduje můj osobní pocit z konkrétního komiksu.

Měla jsi šanci se zúčastnit akcí organizovaných Londýnskou částí Laydeez do Comics, kde samotná myšlenka LDC také vznikla.  Jak anglická pobočka funguje a jaké byly tvé dojmy ze samotných zakladatelek?
Londýnské LDC jsem zažila v příjemné atmosféře knihkupectví Foyles v Soho. Přednášky nebo sezení, nevím jak to přesně nazvat, začínaly krátkým představením každého návštěvníka. Vystupujících hostů bylo vždy několik, byli mezi nimi autoři, vydavatelé i organizátoři různých akcí spojených s komiksy. K LDC jsem se dostala díky Nicole Streeten. Její autobiografický komiks Billy, Me & You byl jedním z komiksů, kterým jsem se zabývala ve své diplomové práci věnované sdílení traumatu prostřednictvím komiksu. Druhá ze zakladatelek Sarah Lightman v té době pracovala na knize Graphic Details, Jewish Women’s Confessional Comics in Essays and Interviews, měly jsme si tedy o čem povídat. Nicola i Sarah jsou moc milé a zábavné hostitelky, nemluvě o jejich úžasných koláčích podávaných o přestávce.

Co tě vůbec do Londýna přivedlo, máš k tomu městu nějaký speciální vztah?
K Londýnu mám velice vřelý vztah. Žila jsem tam půl roku a během magisterského studia jsem se vrátila na čtyři měsíce díky pracovní stáži v již zmiňovaném Cartoon Museu. Pro milovníky komiksu je to město jako stvořené, pořád se tam něco děje. Je to asi také dáno velkým množstvím uměleckých škol, ale i stále oblíbenějším studijním oborem Comics Studies. Významnou institucí se v posledních letech stává House of Illustration. V současné době tu je k vidění výstava Comix Creatrix: 100 Women Making Comics a bude tu probíhat část Comica festivalu. Do House of Illustration se také přesunuly LDC.

Česko s UK asi těžko můžeme srovnávat, ale v posledních letech stoupá jak domácí produkce, tak i počet událostí na komiks napojených. Jak českou komiksovou scénu vidíš ty, z pozice knihkupce?
Máš pravdu, kvalitních komiksů a publikací věnujících se dějinám nebo teorii komiksu vzniká čím dál více. Rozhodně stojí za to sledovat ateliér ilustrace na UMPRUM, brněnskou FAVU, ale samozřejmě i další školy a jednotlivce. O talentované ilustrátory, výtvarníky tu opravdu není nouze, jak je možné vidět právě na různých akcích spojených s komiksy nebo nezávislými vydavatelstvími. S autory, kteří by přinášeli silné příběhy je to krapet horší. Trochu mě mrzí, že tuzemští autoři a autorky nejsou více průbojní. Nesnaží se svou tvorbu dostat víc mezi lidi. Poměrně často, i několikrát do měsíce, mě oslovují zahraniční autoři s nabídkou jejich publikace, ať jde o komiks, zine nebo magazín. U českých autorů je to jen výjimečně. Samozřejmě bych ráda pátrala po všech novinkách lokálních talentovaných autorů, ale z časových důvodů to pro mě zatím není možné.

V No Ordinary Heroes tedy uvítáš i čerstvou lokální produkci. Za jakých podmínek se na tebe autoři mohou obracet, jak by jejich tvorba měla vypadat?
Měla by zapadat do výběru, který nabízíme, ale ani to není podmínkou. Vždy se ráda s autory sejdu a seznámím se s jejich tvorbou. Jak jsem zmínila výše, jde o to jak na mě příběh, ilustrace nebo zine působí, zda mě dokáže oslovit. Pak jde samozřejmě i o praktickou stránku věci, tedy jestli autor ve své maloobchodní ceně počítá s prodejcem. Ve spolupráci s lokálními autory se neomezujeme jen na prodej publikací. Každý rok oslovujeme někoho nového k tvorbě společného produktu. V minulých letech vznikly pohlednice a batohy s ilustracemi Nikoly Hoření nebo papírové masky Juliány Chomové. V této tvorbě chceme pokračovat a dále ji rozšiřovat směrem k vydavatelské činnosti.

Na závěr se obraťme k budoucnosti. Jak si působení NOH a zároveň i to své představuješ za pět let?
Bylo by skvělé, kdyby k internetovým No Ordinary Heroes přibyl i kamenný obchod. To je teď takový můj sen do budoucna. Doufejme, že za pět let se budeme moci pochlubit vlastními publikacemi. Osobně bych ráda více cestovala a propagovala tuzemský komiks a ilustraci v zahraničí. V nejbližších letech se v No Ordinary Heroes zaměříme na rozšiření nabídky komiksů, ilustrace a zinů českých a slovenských autorů.

Autorka: Štěpánka Jislová
Fotografie: Facebook No Ordinary Heroes

KDO JE...
KLÁRA SLÁDKOVÁ

Klára vystudovala Dějiny umění a Srovnávací uměnovědná studia na Masarykově univerzitě v Brně, pochází od Pardubic a žije v Praze. Kromě No Ordinary Heroes pracuje pro Leedu, hraje v Desperate Women Cabaret a pije kafíčka v Trampovi.