LOISH: Od Disneyho víl až k 1 000 000 fanoušků

Barva, atmosféra, charakter. To jsou tři atřibuty, kterými vás Loish vždycky dostane. Teda alespoň mě. Nedávno tato holandská umělkyně rozjela kampaň na Kickstarteru, aby mohla vydat knihu o své tvorbě. Jejím cílem bylo získat 20 000 liber. Za dvě hodiny získala trojnásobek.

Ve chvíli, kdy jsem kampaň na knihu od Loish objevila, už mi bylo jasné, co udělám. Ještě chvíli jsem si tak "jakobynic" a "vůbecminatomvlastněnezáleží" brouzdala internetem, ale do minuty jsem si stihla na Kickstarteru zařídit účet a stát se jedním z backerů. A pak už jsem jen měsíce a měsíce čekala, kdy to přijde...

Přišlo to před týdnem. Ráda bych řekla, že jsem už úplně zapomněla, že jsem si onu knihu koupila, to bych ale prachsprostě lhala. Ráda bych řekla, že jsem v nadšení roztrhala krabici, ve které kniha přišla, ale to bych lhala ještě víc, protože krabice vypadala takhle:

U samotné knihy byly přiloženy ještě karty jako jedna z odměn, které Loish připravila pro překročení určité hranice podporovatelů. Nevím, jestli s nimi budu kdykoliv cokoliv hrát a pro vaše dobro doufám, že nebudete hrát se mnou, protože při každém náznaku přiblížení karet k pivu, borůvkám, prachu nebo mikrobům budu ventilovat výlevy agrese na nejbližší okolí. Ale k samotné knize...

O čem Loish vlastně píše? Asi nejvíc mě zaujala úvodní část, kde rozebírá vlastní umělecký vývoj. Většinou jsme totiž konfrontováni již s hotovým umělcem a ani v rozhovorech se skrz "Jak jste se dostal/a ke kreslení?" nikdy nedovíte zrovna moc. Loish na druhou stranu líčí zdroje inspirace, problémy, kterým v tvorbě čelila, ale i kam a proč ji ony překážky posunuly. Navíc je vždy hezké slyšet, že přelomem pro ni byla chvíle, kdy se jí dostalo do rukou dílo Alfonse Muchy.

Dalším obsahem, který mě potěšil, bylo rozkreslení fází vzniku jednotlivých obrázků. Autorka rozebírá způsob přemýšlení o každém díle od začátku do konce. Zároveň čtenářům ukazuje, jak moc se každá kresba v průběhu tvorby mění, a to často i razantním způsobem. Z mé strany jsem cítila drobné omezení v tom, že sama aktivní kreslířkou nejsem, a tak například tutoriály nebo detailnější postupy digitálního kreslení neocením tak, jak bych mohla.

Jak už jsem zmínila výš, na Loish se mi líbí fakt, že každé z "hrdinek" dokáže vdechnout neuvěřitelné tajemno a eleganci. Nemáte tak pocit, že se díváte na obrázek dívky, ale spíš na skutečnou osobu s příběhem, představami a touhami. Ostatně sama autorka poznamenává:
"Ráda tvořím charaktery, které v sobě mají něco přitažlivého, důvěrného, zkrátka dávají smysl. Ráda hledám výraz a pózy, které odpovídají náladě postavy, ráda také charakter obklopuji elementy, které pomáhají vytvářet universum odpovídající její osobnosti."

Dlouho jsem přemýšlela, co knize "vytknout". Určitě by se něco našlo, ale při dumání jsem si uvědomila něco, co mě samotnou rozněžnilo. Spíš než abych svazek vnímala jako knihu, beru ho jako přátelské nahlédnutí do osobnosti umělce (a že si tyhle věci umělci většinou pořádně stráží). Skrz koupi knihy jsem měla šanci Loish podpořit a poděkovat jí, ona zas na každém kroku dokazuje, že jakmile si za něčím jdete, nezáleží na tom, zda malujete vitráže oken, nebo do bloku překreslujete Disneyho princezny. Jakmile si jdete za svým cílem, máte světu co nabídnout.

Autorka: Tereza Drahoňovská