Ohlédnutí: Imigranti v plzni očima studentek komiksu

Vždycky, když poslouchám přátele studující na uměleckých školách, je mi smutno. Proč? Mluví o projektech, klauzurách a dílkách, která neustále vznikají. Ale já jako obyčejný konzument nikdy žádné z nich nedostanu do rukou! Tolik stránek komiksů, tolik ilustrací, nebo dokonce knih (!!) vzniká na univerzitní půdě, a tak málo jich spatří světlo venkovního světa. O to šťastnější jsem, když se mi nějaký náznak studentských prací přece jen dostane do rukou.

A jsem nadšená, i když ony práce pochází z roku 2013.

Přesně z toho roku pochází sešit Imigranti a Plzeň, který vznikl jako osmá a poslední část projektu Plzeň v komiksech (2013). Projekt měli logicky na svědomí studenti z oboru Ilustrace a grafika Fakulty umění a designu Západočeské univerzity v Plzni, nebo abych byla naprosto přesná – STUDENTKY.
Jedná se o několik samostatných příběhů, které se holky pokusily propojit společným rámcem. Výhra padla na metodu „jéje, ono se mi to celou dobu vlastně zdálo“, což s ohledem na to, že jde přece jen o domácí úkol, lze tolerovat. Mým hlavním cílem je ale více ukázat jednotlivé autorky a věnovat se postupně každému příběhu zvlášť.

Hana Mlčochová (příběh Hanka)

Hanka se zhostila možná na první pohled nejjednoduššího – úvodu a závěr sešitu. Ve výsledku je to ale ta nejméně vděčná práce. Vlastní příběh totiž tolik nerozvinete. Zůstala proto u popisu cesty vlakem, během které nevědomky potkáme všechny hrdiny příběhů následujících. To vše sledujeme očima hrdinky Hanky, kterou za celou dobu nemáme šanci zahlédnout.

Hančin styl je trochu neučesaný a zároveň příjemně divoký, kombinuje barvu s černobílými plochami a celkově je komiks až překvapivě dynamický. Občas je cítit menší zaškobrtnutí, kdy vás zarazí věci, nebo části obrazu, které jako by vypadly ze zcela jiného díla. Díky první osobě se ale s dějem dokážete velmi rychle sladit.

Maryia R. Bazlova (Příběh rufína)

Na komiksu od Rufiny (ono R. ve jméně) mě mnohem víc než kresba samotná zaujal hravý twist příběhu. Ten je plný vražd, krve, podezřívání a odhalení. Ve skutečnosti se ale odehrává jen prostřednictvím známé hry Městečko Palermo. Skrze kruh hry postupně poznáváte hlavní hrdiny jejich předchozí osudy – jedná se totiž o imigranty, kteří se do Plzně dostali právě díky nečekaným zvratům v jejich osudech.

Rufina přináší čistý, černobílý komiks, místy ale za zajímavý děj platí příliš velkým množstvím textu, který do panelů musí nějakým způsobem vměstnat. I s přihlédnutím k zajímavé struktuře je však celý příběh až překvapivě přehledný a srozumitelný.

Tereza Valášková (příběh Said)

Nejkratší příběh se věnuje osudu Saida, který do Česka přijel ze Sýrie za svým bratrem, a v Plzni začal studovat právě v Ústavu pro umění a design. Postupně naráží na odlišnosti své domoviny a nové země a zároveň pracuje sám na sobě.

Krátký komiks od Terezy se podobá spíše sérii ilustrací, trochu mi tam chybí dějová provázanost a připomíná mi spíše sled obrazů bez zápletky a napětí. Na druhou stranu je třeba ocenit zpracování komiksu, akvarel a každý viditelný tah jsou prostě něco!

Magdalena Bořkovcová (příběh Verča a Sára)

Magda se na téma uprchlíků kouká ještě trochu z jiného úhlu. Vypráví příběh dvou dívek, které by se běžně asi nikdy nespřátelily – antropoložky Verči a romská dívky Sáry. I přes počáteční předsudky obě hrdinky brzy nachází společnou řeč a učí se rozpoznávat rozdíly a jejich odůvodnění.

Kresba je jednoduchá a budí dojem, jako by byla v rychlosti načrtnutá tak, aby hlavním cílem bylo předat děj spíš než atmosféru. Přesto ale Magda zkouší různé kombinace tvarů panelů, snaží se různé dějové roviny popisovat s pomocí odlišných stylů kresby, a díky tomu lépe drží pozornost čtenáře.

Martina Nožičková (příběh Saran)

V řadě poslední celistvý příběh se mi četl asi nejsložitěji, a to hned ze dvou důvodů. Jedná se asi o nejsložitější situaci, se kterou nás studentky konfrontují a forma možná trochu pokulhává v tom, aby byl příběh předán efektivně. Saran přijela do Česka z Mongolska. Chtěla zajistit dcerám studium, místo toho ale v tragických podmínkách začala trpět respirační chorobou, nemůže se dovolat zdravotního pojištění a o peníze spíš přichází.

Černobílé zpracování jen podtrhuje ponurou a depresivní atmosféru příběhu, ale zároveň ho hodně zpomaluje, skrze co se stává téměř statickým. Bylo by super zapojit třeba flashbacky na život Saran v Mongolsku, nebo nahlédnuté do jejích myšlenek. Výpovědní hodnota a přenesení emocí ale v komiksu od Martiny přesto zůstává.

POKUD BYSTE SI RÁDI PŘEČETLI KOMIKS "IMIGRANTI A PLZEŇ"? NAPIŠTE NÁM A MY VÁM VÝTISK SEŽENEME!

Studuješ taky na umělecké škole a prracuješ na zajímavém projektu? Pošli nám ho, uděláš nám fakt radost a ukojíš náš hlad po pracech, které měly být veřejnosti navždy utajeny! :D (bereme i udání na spolužáky a kamarády!)

Autor: Tereza Drahoňovská

Zakladatelka Laydeez do Comics Praha, komiksová publicistka, členkaporoty komiksové ceny Muriel a příležitostná scenáristka.