PI: Nejsem komiksová kreslířka, nechávám komiks prostě vzniknout

Komiksový strip autorky, která je ve Finsku známá jako Pi, vychází už několik let. Jakým tématům se věnuje? Zejména těm, která si zažila na vlastní kůži, a že toho není málo. Hormonální terapie, proces změny pohlaví, homosexualita. Někomu se její styl může zdát drsný a extrémně cynický, stačí si ale s Pi chvíli povídat a je vám hned jasné, že právě cynismus a ironie jsou zásadní proto, aby bylo možné vést život ve společnosti. A to zejména pokud jste součástí LGBTQ komunity jako právě Pi.

POZN: Rozhovor s Pi probíhal v angličtině a do češtiny je pouze přeložený. Pokud si chcete přečíst původní znění, anglickou verzi najdete pod českým překladem.

U nás v České republice se na veřejnosti stále téma transgenderu a LGBTQ příliš nevidí, a to ani v umění. Jak to je ve Finsku?

Ve veřejné sféře je o těchto tématech slyšet pořád víc a víc, stejně tak v médiích. Jakmile se z něčeho stane konverzační téma, umělcům to neunikne. Něco podobného se už stalo v případě práv gayů a lesbiček. Věci se zkrátka postupně dostanou do bodu, kdy je mladá generace a queer lidé průběžně “vynáší na světlo”. Nedávno například o trans problematice ve Finsku vznikl poměrně velký film. Byla to sr**** a tu problematiku podával špatně. Stejně o tom ale máme FILM!

Jak jsi došla k tomu, že začneš vytvářet vlastní komiksový strip? A jak vznikl první díl?

Byla to vlastně nehoda. Navštěvovala jsem non-binární podpůrnou skupinu, kde se věnovali ručním pracím. Já nic podobného nedělám, jelikož jsem v takových věcech nemožná. Na stole ale byly papíry a tužky, tak mě napadl komiks. Nakreslila jsem jich několik hned na místě a všichni je milovali.
Když jsem s tím začínala, bylo to většinou jen pár hodin pro radost, postupně se z toho staly týdny a roky. Dnes jezdím na komiksové festivaly, kde potkávám oceňované profíky. Když ke mně přijdou a řeknou: “Čau, líbí se mi tvůj komiks!”, pořád tomu nemůžu uvěřit, vždyť to není ani opravdový komiks! Samozřejmě mi to hrozně lichotí a jsem ráda, že můžu být v tak vnímavé a pozitivní komunitě.

Je tvůj komiks autobiografický? Nebo je spíše inspirovaný zážitky jak tebe, tak tvých přátel?

Většina je opravdu specificky autobiografická – něco co se mi “tak trochu” stalo, nebo to ukazuje něco, co by se mělo vědět a neví. Pracuju se spoustou témat, která řešil někdo jiný, ale hodí se do mého konceptu. A něco si prostě vymyslím.
Ráda to ale nazývám semi-autobiografickým. Je to mnohem uhlazenější verze mě samé. Verze, která má vždycky připravenou nějakou hlášku právě ve chvíli, kdy je to potřeba, a ne o dva týdny později. Verze, která říká věci, co chce říct, i když to není vhodné. Komiks je na to super. Slouží to taky jako pomsta lidem, kteří udělali něco, co by neměli, vůči transgender lidem obecně. Používám to, aby o tom bylo slyšet.

Jaké byly na tvůj komiks reakce? Dovedu si představit, že ses skrze něj seznámila s poměrně širokým spektrem lidí s podobnými zkušenostmi…

Rozhodně! Je to jako “Jestli jsi pro trans práva, je to komiks pro tebe.” Nesnažím se lidi o trans problematice učit, alespoň ne napřímo. Ale ukazuju realitu. To, že v naší společnosti není jednoduché být trans. Mluvím o tom, jaké je to být lesbička, o LGBT obecně, o tom být zkrátka jiný. O šikaně, o psychických problémech. Je tam téměř všechno!

Setkala ses někdy také s nějakými negativními reakcemi?

Ani ne! Myslím, že je to dostatečně “na hraně”. Nemám problémy jako třeba Sophie Labelle, která prochází peklem téměř neustále kvůli nekonečným útokům. Rýpli si do mě jen na jednom trans blogu, který je proti publicitě trans problematiky, a zaútočil na můj komiks. Jsem pro normalizaci a možnost gender vyjádření. Oni tvrdí, že má práce není nápaditá. A já vlastně souhlasím! Není to tak dlouho, co jsem se dostala na list 14 zajímavých finských komiksových autorek. Nazvali tam můj komiks “mechanickým a předvídatelným”. S tím souhlasím taky! V komiksových stripech, co mají jasnou strukturu, můžete občas trochu předvídat, co přijde.

Co plánuješ s komiksem do budoucna?

Stripy bych chtěla publikovat, požádat o grant a následně dát všechen zisk trans organizacím. Pokud se to nepovede, budu zkrátka tvořit, dokud budu cítit, že bych měla. Občas přemýšlím, kolik vtipů můžu ještě najít. Pohání to ale komunita. Ve Finsku máme silnou komunitu komiksových umělců. Pokaždé, když se vidíme a mluvíme o svých projektech, získám hrozně moc chuti do další tvorby!

Pověz mi víc o finské komiksové komunitě…

Jedná se o stovky aktivních mladých umělců. Někteří z nich jsou poměrně známí, ve finských novinách je totiž hodně komiksových stripů, což vybudovalo pevné profesionální jádro. Díky tomu je pro komiks ve Finsku také publikum pro organizování festivalů a dalších akcí. Většina mladých tvůrců ale publikuje online, a dokonce se tak dovedou i uživit. Momentálně jsou in komiksové deníkové blogy. Taky jsem to zkusila a je to docela zábava!

Které komiksové autory z Finska bys nám doporučila?

Určitě chci zmínit Kimmo Lusta, a to zejména pro unikátní grafický styl, ale I jeho příběhy stojí za to.
H-P Lehkonen dokonce každý měsíc připravuje queer komiks pro americký komiksový portál. Je to určeno zejména mladým slečnám, které si užívají romanci mezi chlapci. Ale respektuji, co s komiksem dělá, a to, že někdo z Finska prorazil v americkém komiksu. A má spoustu fanoušků!

Autorka: Tereza Drahoňovská

ORIGINAL ENGLISH INTERVIEW

​The topic of trans gender, LGBT and queer culture is not seen in art so often within the Czech Republic. How is it in Finland?
It becomes more and more visible in the public sphere and in the media. When stuff becomes a conversation in a public sphere, art is always around it. It is very similar to what happened with gay rights. Things seek in to the point when young, queer people are aware of it so they bring it out. And artists are often queer. Not always but surprisingly often or they are just aware of those things. There was also a big movie in Finland recently about trans issues. Although it was shit and it got those issues wrong, but it was still a movie about it.
What was a starting point of your comics? Why did you decide to create the first strip?
It was an accident. I was in non-binary support group and they wanted to do arts and craft. I don´t do arts and crafts because I am shit in it. However there were pencils and papers do I said I would do comic. I doodled four of them on the spot. And everybody loved them.
When I started it was just for few hours for fun, then it became weeks and years. Now when I go to comic festivals, professional award winning artists approach me „Hi, I like your comics,“ and I am like „What?! It is not even a real comic!“ But of course I am very flattered and glad that it is a very receptive community. I have a very direct style that works especially in Finland.
Is it autobiographical? Or it is just inspired by experience of yours or your friends?
A lot of it is tendentiously autobiographical – something that „kind of“ happened to me or it vocalizes something that happens and wasn´t vocalized. There is a lot of things that happened to someone else and I think might work a s a setup and I have a punch line. Then some of it I just make up.
I like to call it semi-autobiographical. It is very sleek version of me. The version that always have a punch line ready now and not like two weeks later. Who says things I want to say although it is not proper. Comics is great for that. Also it is to take revenge to people who have done something inappropriate or taken shots at me or transgender people in general. I use it to have my say.
What were the reactions to your comics? I can imagine that you got in touch with quite a wide audience who has the same ideas and experiences…
Definitely! It is like „If you are for trans right, this is a comics for you.“ It doesn´t try to teach people about trans people, at least not directly. But it shows the reality, that it is not comfortable being trans person most of the time in our society. I have a lot of strips about being a lesbian, being LGBT in general, being different. Being bullied and having mental issues. There is pretty much everything!
Any negative reactions?
Not really! I think it is „on the fringe“ enough. I don´t have problems like for example Sophie Labelle has, who goes through hell pretty much every other week because of attacks. There was only one blog of trans people who are actually against trans visibility who „attacked“ my comics. I am all about normalization and all kinds of gender expression. They thought my work is unimaginable. And I agreed! Not so long time after that I was listed between 14 Finnish comics from last year. They called my comics „mechanical and easy to predict“. And I am like – YES! In comics strip, if you know the structure, you can sometimes expect what comes.
Do you have any future plans with your strips?
I would like to publish them, I plan to ask for a grant and all the profit will go to trans organizations. And if it doesn´t happen, I will just keep doing it as long as it feels I should. And sometimes I don´t, sometimes I wonder how many jokes about growing tits can there be…. But one thing that drives it is the community itself. In Finland there is a strong community of comics artists. Every time we meet and we discuss what they are doing, I just want to continue!
In future I would also like to create the whole comic book however I would ask someone else to draw it as I am stronger writer. I would also love to do porn, but that is something I definitely can´t draw, if you have seen my comics, I think you would understand.¨¨
Tell me about the community itself…
Well we speak about hundreds of active young artists, some of them are more fashionable, there are many comics strips running in Finnish newspapers, so we have this inbuild professional core. That helps when they organize festivals, events or grants as there is a public for it. Quite a lot of young artists are publishing just online and they can actually make a living on it. There is also a lot of comics blogs, where people have their comics „diaries“. I have tried it and it is quite fun!
Which Finnish comics authors you would recommend?
I would mention Kimmo Lust especially for the visual style, the stories are very nice as well.
H-P Lehkonen gets a monthly paycheck to do queer comics on American comics portal. It is for younger primarily female audience who enjoy seeing boys in love. But I respect what they have done with the comics and also that someone from Finland broke into American comics. And have loads of fans!