RAina se vrací a není sama!

Nedávno jsme si mohli přečíst, jak se třináctiletá Raina poprala s faktem, že jí víla Zubnička zapsala na celé dospívání na černou listinu. V knížce, která se odehrává souběžně s Úsměvem, na hlavní hrdinku čekají pro změnu strasti v podobě mladší sestry. Úsměvu totiž přibyl komiksový sourozenec jménem Ségry, které na pulty knihkupectví čerstvě dopravilo nakladatelství Paseka.

Premisa příběhu je stejně jednoduchá, jako minule. Raina má v hlavě představu milé zábavné sestřičky, se kterou si bude moci neustále hrát. Ta sestřička má jen jednu vadu a to, že zatím neexistuje. To se ovšem záhy změní a, byť to na Rainu nemá takový dopad, po nějaké době přijde i bratříček. Raina ovšem velmi záhy zjišťuje, že díky věkovému rozdílu z nich těžko budou nejlepší kamarádky a začíná tradiční kolotoč žárlení, dobře míněných, ale špatně načasovaných snah o spřátelení, soutěžení o rodiče a ponorkové nemoci.

Mluvit o ději v autorčiných autobiografických knihách by možná bylo trochu zbytečné. Ač se dějové linie rozplétají podle jejích vzpomínek, hlavní je především zobecnění zážitků, kterými si prošel každý, byť ne vždycky z pohledu hlavní hrdinky. Vyprávění o zápolení sourozenců je podáno totiž tak, jak už to v podobných situacích bývá - pravdu nemá ani jeden. 

Knížku prostupuje dlouhá cesta autem za příbuznými, kterou autorka prokládá flashbacky a všemi možnými radostmi i strastmi, které se na správném road tripu mohou udát. Oproti Úsměvu Ségry obsahují více gagů, kterým by skoro více slušela tradiční stripová forma, ale také se jimi prolínají i závažnější motivy, jako nezaměstnanost a odcizení rodičů.
Byť na mě Úsměv působil lépe vygradovaně, Ségry jsou rozhodně samostatným, silným příběhem, který dětem přináší vtipnou sebereflexi a rodičům výlet do doby, kdy byly role ještě otočené. A jelikož ani jednu ze stran komiks nesoudí, najde si čtenáře v každé rodině.

Autorka: Štěpánka Jislová