Stop sexismu v komiksu. Autorky vytáhly do boje

Neptejte se žen, které jsou autorkami komiksů na blbé otázky. Můžete je totiž pěkně namíchnout. To se stalo například v matičce komiksového umění - Francii.

„Jaké je to být ženou v komiksu?“ Celkem 147 autorek už nebavilo odpovídat na podobné otázky a řekly si dost. Pustily se do boje proti mysoginii a sexismu v takzvaném devátém umění. Kde? No jak to tak bývá, revoluce zpravidla začínají ve Francii.

Kolektiv komiksových autorek, mezi kterými najdeme Pénélope Bagieu, Marjane Satrapi nebo Marion Montaigne, spustil novou webovou stránku  BDegalite.org brojící proti sexismu v komiksu. Sepsaly chartu a web doprovodily mnohými svědectvími o nerovném zacházení s ženským pohlavím ze stran knihkupců, vydavatelů, čtenářů nebo novinářů. „Už mám dost výstav a cen pro „ženský komiks“. Je to jako cena pro handicapované. Vytváří se tu propast. Čím dál víc nás diferencuje a vzdaluje od mužských kolegů, namísto podobností hledáme rozdíly,“ soudí Marion Montaigne.

Zdroj obrázků: http://bdegalite.org/

"Přijala jsem jednou nabídku být vystavovaná v čistě ženském výběru, nazvali to „Ženské bubliny“. Bylo mi z toho nanic celý víkend, výstava neměla ani hlavu ani patu. Naše styly ani dotčená témata neměly absolutně nic společného," dodává Aude Picault.  
„Ženský komiks není samostatný narativ,“ píše se v preambuli vytvořené charty. Autorky se podle ní cítí ponižované takovým škatulkováním. Dámy píší science-fiction, romány, autobiografie, humorné komiksy, tragédie a všechny možné i nemožné další žánry. V chartě vyzývají k boji proti klišé a proti klasifikaci na mužské a ženské kategorie.

Dost bylo pitomých otázek

Nápad k sepsání listiny se zrodil už před dvěma lety. Tehdy kreslířka Lisa Mandel zkontaktovala asi tři desítky autorek, aby shromáždila všechny otázky, které jim byly během let položeny ohledně toho „jaké je být ženou v komiksu“. Otázky sbírala pro parodické setkání nazvané „Muži a komiks (určeni k uctívání!)“, které se konalo na festivalu komiksu v Angoulême v roce 2014. Cílem bylo tehdy dokázat, že ať už máme mezi nohama víc či míň, neovlivňuje to způsob, jakým držíme tužku. O rok později se k její iniciativě přidala Julie Maroh. Spolu se rozhodly pro serióznější komunikaci a organizaci. Odtud i nápad na spuštění webu jako snadného prostředku k šíření informací.

Název „Kolektiv komiksových autorek proti sexismu“ nenechá nikoho na pochybách, je to výhradně ženský klub. Podmínkou přijetí do skupiny je být autorkou, respektive tvůrkyní alespoň jednoho alba. Muži nemají přístup. Podle stránek proto, že pánové mají tu výsadu, že nečelí každodenním předsudkům na základě genderových stereotypů. Autorky charty se tak rozhodly seskupit k boji proti sexismu v literárním průmyslu výhradně ženy, protože právě ty jsou poznamenané odlišným zacházením. Bojovnice proti škatulkování v komiksu tak možná překvapivě do jedné ze škatulek vyčlenily samy sebe.

Charta je na webu k dispozici ve francouzštině i angličtině. Dámy doufají, že jejich postoje a svědectví pomohou zničit sexismus ve světě komiksu a dokonce i mimo něj.

Nic nového pod sluncem aneb debata pokračuje

Reflexe o postavení mužů a žen v komiksu přitom není nová. Právě ve Francii, kterájiž od pradávna patří k centrům komiksu, se v rámci loňského festivalu v Lyonu objevil projekt „Hrdinky“ (Héro(ïne)s).

Přišel s ním muž, scenárista a autor Jean-Christophe Deveney.  Zaráželo ho, že v zástupu hrdinů a hlavních postav mnohých alb jsou ženy stále ještě menšinou. Ne, že by v komiksu nebyly vůbec, ale často reprezentují jen ustálené stereotypy jako ženy podporující hrdinu nebo ženy připravené muže ošetřit v případě zranění. „Hrdinky“ nabídly náměty k přemýšlení o této disproporci v reprezentaci. A to jednoduchým obrácením rolí. Kreslíři a kreslířky si představili, jaké by to bylo, kdyby místo Asterixe a Obelixe tu byly Asterixa a Obelixa nebo jak by to vypadalo, kdyby ve šmoulí vesničce byl stejný počet šmoulů jako šmoulinek. Novinářka Tintina s fenkou Filutkou by zřejmě také obrátily svět komiksu naruby. Vznikla tak výstava obrazů, která ilustruje, jaké by to bylo, kdyby naši milovaní hrdinové byli ženami. A popravdě, třeba zrovna Obelixa by byla dost sexy.

Nikdo však nechce ze světa vyštípat známé mužské hrdiny komiksů. Kdo by přece nemiloval třeba zrovna Asterixe nebo Tintina? Ať už charta ženských autorek, nebo Deveneyho iniciativa ale nastolují otázky k zamyšlení. Sexismu už totiž bylo dost.

Autorka: Lenka Davidová